www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové komponenty

Van Attův anténní systém

Obrázek 1: Pasivní lineární Van Attův anténní systém s dopadající vlnou (červeně) a zpětně vyzařovanou vlnou (modře)

Obrázek 1: Pasivní lineární Van Attův anténní systém s dopadající vlnou (červeně) a zpětně vyzařovanou vlnou (modře)

Van Attův anténní systém

Van Attův anténní systém je elektronický retroreflektor, který lze realizovat v plochém provedení. Tato anténní soustava má větší úhel otevření než koutový odražeč, pracuje však pouze ve velmi úzkém kmitočtovém pásmu. Skládá se z určitého počtu základních anténních prvků, například dipólů nebo mikropáskových antén, které jsou na zadní straně symetricky propojeny vedeními stejné délky. Tím je zajištěno, že anténní prvek, který jako první přijme dopadající vlnu, jako poslední vyzáří signál přijatý protilehlým anténním prvkem. Podobně jako u fázované anténní soustavy se tak svazek vychýlí směrem, ze kterého dopadající vlna přichází.

Obrázek 2: Principiální znázornění Van Attova anténního systému v technologii plošných spojů (délky vedení nejsou přizpůsobeny)

Obrázek 2: Principiální znázornění Van Attova anténního systému v technologii plošných spojů (délky vedení nejsou přizpůsobeny)

Efektivní odrazná plocha pasivního Van Attova anténního systému je:

(1)

  • σ = efektivní odrazná plocha
  • n = počet anténních prvků
  • λ = vlnová délka radaru

Šířka pásma je omezena šířkou pásma použitých anténních prvků. Kruhová polarizace je možná, pokud ji anténní prvky podporují. Mikropáskové antény však potom vyžadují dvojnásobný počet spojovacích vedení, což lze realizovat pouze pomocí vícevrstvých desek plošných spojů. Jako anténní prvky lze použít také celé skupiny zářičů. Možné je rovněž plošné uspořádání se středově souměrným propojením (viz obrázek 2). Toto uspořádání vychyluje dopadající vlnu nejen v azimutu, ale také v elevaci.

Obrázek 3: Aktivní Van Attův anténní systém se 4 anténními prvky

Obrázek 3: Aktivní Van Attův anténní systém se 4 anténními prvky

Van Attovy anténní systémy lze používat také jako aktivní, pokud se do propojovacích vedení vloží zesilovače. V takovém případě je nutné buď rozdělit směry signálu ve vedeních, která jsou v pasivní variantě používána obousměrně, pomocí cirkulátorů, nebo použít oddělená anténní pole. Efektivní odrazná plocha se zvětší přibližně o činitel zesílení použitých zesilovačů.

Aktivní Van Attovy anténní systémy lze používat k maskování a klamání. Pomocí přídavných směšovačů v zesilovačích lze rovněž modulovat zpětně vyzařovaný signál a snímajícímu radaru například předstírat velmi vysokou radiální rychlost nebo let směrem od radaru. Lze použít také přídavné fázové posouvače, které umožňují vyzařovat signál s fází opačnou k pasivně odraženým echovým signálům, a tím zmenšit efektivní odraznou plochu maskovaného objektu.

Lester Clare Van Atta (18. dubna 1905 – 16. března 1994), technický ředitel výzkumných laboratoří společnosti Hughes, byl vynálezcem tohoto retroreflektoru, který je po něm také pojmenován. Patentovou přihlášku podal v roce 1955. Patent byl udělen v roce 1959.