Kruhová polarizace u trychtýřových antén
Obrázek 1: Kruhová polarizace vytvořená napájením
Kruhové polarizace lze v trychtýřové anténě dosáhnout pomocí dvou samostatných napájecích bodů v úseku vlnovodu s fázovým rozdílem 90° mezi oběma signály. Zpoždění jedné složky signálu o 90° vytváří kruhovou polarizaci.
Obrázek 2: Deska měnící polarizaci
Kruhová polarizace může vzniknout také tehdy, když lineárně polarizovaný signál prochází polarizační deskou. Polarizační rovina je pootočena o 45°, takže jedna složka signálu může projít bez omezení, zatímco druhá složka se zpozdí.
Tato metoda změny polarizace se používá také u některých Cassegrainových antén.
Přechod z koaxiálního kabelu |
Obrázek 3: Změna polarizace v úseku vlnovodu
Další možností je umístit napájení úseku vlnovodu vůči trychtýřové anténě s pootočením o 45°. Potom lze použít několik metod pro zpoždění vybrané ortogonální složky.
Obrázek 4: Přechod z obdélníkového na kruhový průřez vlnovodu pro
připojení kruhových žebrovaných trychtýřových antén
Obrázek 4: Přechod z obdélníkového na kruhový průřez vlnovodu
pro připojení kruhových
žebrovaných trychtýřových antén
Čtvrtvlnná deska
Obrázek 5: Čtvrtvlnná deska pro elektromagnetické vlny
Abychom pochopili, co se v této desce děje, je třeba si připomenout, co se stane s elektromagnetickými vlnami, když narazí na elektricky vodivou překážku, která má významný rozměr ve směru siločar elektrického pole. V tomto případě jde nejprve pouze o tenké napnuté vodiče orientované ve směru siločar elektrického pole. V našem případě je tento objekt podstatně větší než vlnová délka, a proto působí jako reflektor. Pokud je však geometrická délka kolmá na siločáry elektrického pole, uplatní se pouze tloušťka vodiče. Ta je ve srovnání s vlnovou délkou zanedbatelně malá, takže vodič nemá na šíření vlny žádný vliv.
Pokud jsou tyto vodiče pootočeny o 45°, elektromagnetická vlna se rozdělí: jedna část projde překážkou se zeslabením nejméně 3 dB, zatímco druhou část zachytí vodiče. Je-li vodič poměrně tenký, tato část se odrazí.
Má-li vodič ve směru šíření vlny větší rozměr, prakticky ve formě lamel, jak je znázorněno na obrázku 5, část energie zachycená tímto elektrickým vodičem se neodrazí, ale je vedena ve směru šíření a na jeho konci znovu vyzářena.
Obě složky mají rozdílnou rychlost šíření: vlna ve volném prostoru se šíří přibližně rychlostí světla, zatímco vedená vlna ve čtvrtvlnné desce je o určitý činitel pomalejší, v závislosti na materiálu přibližně 0,7krát. Pokud je šířka lamel nastavena tak, aby se vedená složka zpozdila přesně o čtvrtinu vlnové délky, obě složky se superponují a vytvoří kruhově polarizovanou vlnu, podobně jako při napájení vlnovodu dvěma dipóly s fázovým posunem 90°. Směr otáčení závisí na tom, zda jsou lamely uspořádány pod úhlem +45° nebo -45°. Důležité je, že šířka lamel není ¼λ, ale zpoždění jedné složky během průchodu šířkou lamel činí ¼λ.
Proces je vratný, pokud jsou lamely v následující desce uspořádány s pootočením o 90°. Několik takových čtvrtvlnných desek, jejichž lamely jsou orientovány stejně, má následující účinek:
- z lineárně horizontálně polarizované vlny vznikne kruhově polarizovaná vlna;
- ve druhé desce z ní znovu vznikne lineárně polarizovaná vlna, tentokrát však vertikálně polarizovaná;
- ve třetí desce z ní opět vznikne kruhově polarizovaná vlna, jejíž směr otáčení je opačný než v bodě 1;
- ve čtvrté desce, prakticky po zpoždění jedné složky o 360°, se znovu obnoví druh a směr polarizace původní vlny, v tomto případě lineárně horizontální polarizace.