www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Sekundární radar

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)

Standardizace formátů dotazů

U klasického konvenčního systému SSR (tj. bez Mode S nebo Mode 4) je účel dotazu velmi jednoduchý: na obrazovce má být zobrazena identifikace cíle. (Otázka tedy zní přibližně: „Kdo jsi?“) Protože většina radarů řízení letového provozu je stále pouze dvourozměrná, generuje se druhý dotaz na letovou výšku, aby bylo možné získat trojrozměrné souřadnice. („V jaké letové výšce letíš?“) Tyto různé druhy dotazů se označují jako Mode (anglicky: MODE of operation). Transpondér v letadle odpovídá příslušným Code.

Problém spočívá v organizaci spolupráce mezi dotazovačem na zemi a transpondérem v letadle. Každý parametr dotazu musí být přesně definován. Při výhradně vojenském využití systému to není složité, protože sekundární radar i transpondér obvykle pocházejí od stejného národního výrobce. Při mezinárodním celosvětovém provozu však musí spolupracovat radary a transpondéry různých výrobců, což vyžaduje přísnou standardizaci. Klasický standard je označován jako MK X - A (vyslovuje se „Mark ten A“).

Standard: ICAO Annex 10

ICAO ANNEX 10 AERONAUTICAL TELECOMMUNICATIONS
tento dokument definuje technický standard civilního letectví.
Svazek (VOLUME) IV je určen speciálně pro systémy SSR.
Dokument je zveřejněn na internetových stránkách ICAO: http://www.icao.int/

Manual on Mode S Specific Services (Doc 9688)
1. vydání, 1997, 88 stran
vydává se v angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině.
Objednací číslo 9688

Příručka postupů sekundárního radaru (Doc 9684)
1. vydání, 1997, 193 stran
vydává se v angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině.
Objednací číslo 9684

Svazek IV (Surveillance Radar and Collision Avoidance Systems)
2. vydání, zahrnuje změny 1–73, 204 stran
vydává se v angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině.
Objednací číslo AN10-4

Používání sekundárního radaru se velmi rozšířilo. S prudkým nárůstem letecké dopravy však některá systémová omezení vedla k potřebě vytvořit nový standard, známý jako Mode S (z „Mode Select“), který vedl ke vzniku standardu Mark Ⅻ („Mark twelve“). Díky 24bitovému adresování používanému v systému Mode S může být každému letadlu přidělen jednoznačný identifikátor (z celkového počtu 16 777 214 možných). Adresování Mode S je popsáno v dokumentu ANNEX 10 Volume III Chapter 9 (od změny 71 výše).