Logaritmický zesilovač
Další možností, jak zmenšit dynamický rozsah odražených radarových signálů, je použití takzvaného logaritmického zesilovače. Svůj název získal podle přibližně logaritmického průběhu své převodní charakteristiky. Pro logaritmický zesilovač je typické, že slabé signály zesiluje výrazně, zatímco silné signály zesiluje v menší míře. Díky tomu lze při zachování vysoké citlivosti zpracovávat také velmi silné odražené signály, aniž by byl výstup omezen přebuzením zesilovače jako celku.
Obrázek 3: Blokové schéma logaritmického zesilovače
Obrázek 3: Blokové schéma logaritmického zesilovače
Obrázek 3: Blokové schéma logaritmického zesilovače
Logaritmický zesilovač se skládá z několika za sebou zapojených mezifrekvenčních zesilovacích stupňů. Počet zesilovacích stupňů a jejich zesílení určují využitelný dynamický rozsah. Každý stupeň má dodatečný odbočný výstup signálu s detektorem a prahovým obvodem. Sloučením jednotlivých výstupních signálů vzniká přibližně logaritmická převodní charakteristika celého zesilovače.
S rostoucí amplitudou vstupního signálu dosahují jako první mezních hodnot zadní zesilovací stupně, zatímco přední stupně ještě pracují v lineární oblasti. Mezifrekvenční signály odebrané z výstupů jednotlivých stupňů jsou detekovány. Jakmile příslušné detekované napětí překročí stanovenou prahovou hodnotu, začne odpovídající prahový obvod dodávat proudovou složku. Stupně, které již dosáhly omezení amplitudy, poskytují přibližně konstantní proudové příspěvky, zatímco s dalším růstem vstupní amplitudy se přidávají další stupně. Jednotlivé proudy se sčítají do celkového proudu Iges. Na společném zatěžovacím rezistoru Ra tak vzniká výstupní napětí Ua, jehož průběh přibližně odpovídá logaritmu amplitudy vstupního signálu. Protože současně dochází k demodulaci mezifrekvenčních signálů, je na výstupu k dispozici videosignál, nikoli mezifrekvenční signál se zachovanou fázovou informací.