Fosterův skener
Obrázek 1: Postupné vysvětlení principu činnosti Fosterova skeneru
Fosterův skener
Fosterův skener, označovaný také jako Variable Path Scanner, je poměrně jednoduché mechanické zařízení umožňující rychle vychylovat úzký anténní diagram v celém prostoru sledovaném radarem. Vyvinul jej kanadský fyzik John Stuart Foster na Massachusetts Institute of Technology.
Postup vzniku Fosterova skeneru je znázorněn na obrázku 1.
Krok a) znázorňuje primární zářič v takzvané anténě typu „pill box“ neboli „sýrové“ anténě. Parabolický reflektor v této anténě vytváří mezi oběma deskami rovinnou vlnoplochu. Vlny vystupují do volného prostoru se stejnou fází. (Červené šipky znázorňují fázovou polohu.) Anténní diagram je ve směru delší strany apertury poměrně úzký.
Krok b) znázorňuje účinek složeného zpožďovacího vedení s různou délkou, umístěného mezi anténou typu „pill box“ a oběma deskami.
Fosterův skener c) umožňuje měnit délku těchto zpožďovacích vedení. Skládá se z kuželové konstrukce, jejíž průřez je podrobněji znázorněn na obrázku 2. Na jedné straně má tento průřez velký průměr, zatímco na protilehlé straně je průměr velmi malý. Tvar komolého kužele zajišťuje, že na jedné straně vznikají delší obchvatné dráhy než na straně druhé. Při otáčení rotoru se délka dráhy zvětšuje o hodnotu závislou na úhlu natočení. Aby se rotor mohl otáčet o plných 360°, jsou odrazné přepážky tvořeny vzájemně se překrývajícími lamelami, takže lamely rotoru mohou procházet mezi lamelami upevněnými ke statoru. Šířka těchto lamel nesmí překročit jednu desetinu vlnové délky, aby byla tato část pro vysokofrekvenční energii elektricky nepropustná. Aby se zabránilo odrazům, musí být vysílač v malém úhlovém rozsahu vypnut, protože Fosterovým skenerem není v této poloze možný nerušený průchod. Obvykle se toho dosahuje hradlovacím obvodem spouštěcího impulzu modulátoru.
Před zavedením antén s fázovanou soustavou se Fosterův skener často používal v dělostřeleckých průzkumných radarech, radarech pro sledování cílů a radarech řízení zbraní. Kvůli požadované mechanické přesnosti výroby zůstalo jeho použití omezeno přibližně na maximální frekvenci 35 GHz. Nejčastěji používané frekvenční pásmo bylo pásmo X.
Obrázek 2: Rozdílná délka obchvatné dráhy v závislosti na úhlu natočení
Obrázek 2: Animace vzniku proměnné délky obchvatné dráhy