Proč transpondér neodpovídá?
Pokud transpondér neodpoví na dotaz, může to mít mnoho různých příčin.
- Transpondér je zaneprázdněn…
Letadlo již mohlo být dotazováno jinou pozemní stanicí a transpondér právě zpracovává tento dotaz. Doba zotavení neboli mrtvá doba může u starších transpondérů trvat až 125 µs. Modernější transpondéry jsou však připraveny znovu odpovědět již po kratší době (typicky: 45 µs).
Nové transpondéry Mode S potřebují podstatně více času k zodpovězení dotazu Mode S. Kromě toho transpondéry Mode S vysílají také samostatnou zprávu (někdy označovanou jako „Squitter“) se svou identifikací a polohou určenou pomocí GPS.
- Mrtvá doba transpondéru
Po přijetí impulsů P1 a P2 a po vyhodnocení, že se jedná o platný dotaz, je transpondér zaměstnán zpracováním tohoto dotazu po dobu až 125 µs. Během této doby nemůže reagovat na další dotazy. Transpondér rovněž nemůže reagovat na dotazy během jiných přenosů, například během výše uvedeného „Squitteru“.
- Přetížení
V oblastech s velmi vysokou hustotou dotazů je možné, že transpondér kvůli vysoké četnosti dotazů sníží citlivost svého přijímače. Klasické transpondéry Mode A/C by však měly být schopny odpovědět alespoň na 1200 až 2000 dotazů Mode A nebo Mode C za sekundu. Nad touto hranicí se může stát, že transpondér přestane odpovídat.
- Potlačené odpovědi
Z přijetí impulsů P1 a P2 lze také rozpoznat, že dotaz byl přijat prostřednictvím postranního laloku. V takovém případě transpondér nesmí odpovědět, přesto je však po určitou dobu zaměstnán zpracováním tohoto dotazu. Doba tohoto potlačení odpovědí je definována jako 35 µs (±10 µs).
- Zastínění antény transpondéru
Vysílané impulsy se šíří podle kvazioptických zákonitostí. Může se stát, že letadlo letící velmi blízko sekundárního radaru zastíní jiné letadlo nacházející se ve větší vzdálenosti. Stejně tak může být při extrémních letových polohách anténa transpondéru zastíněna křídly nebo ocasními plochami letadla. Z tohoto důvodu jsou dnes letadla vybavena dvěma anténami, jednou nad trupem a druhou pod trupem.
- Porucha transpondéru
Kromě dosud uvedených důvodů, proč transpondér neodpovídá, může být příčinou také jeho porucha. Většina letadel je pro tento případ vybavena druhým transpondérem, který se při poruše prvního automaticky uvede do provozu.
Je zřejmé, že s neustále rostoucím počtem letových pohybů se budou tyto problémy vyskytovat stále častěji, a proto bude nutné tento systém nahradit lepším. Současný počet a rozmístění sekundárních radarů je proto třeba považovat za prakticky maximálně možné. Evropský vzdušný prostor je pouze jedním příkladem, zdaleka však není nejextrémnějším.