Téměř dokonalé kódy
Téměř dokonalé kódy (Near-Perfect Codes) jsou kódové sekvence, které nesplňují podmínku Barkerova kódu, ale jsou jí blízké. To znamená, že maximální napětí postranního laloku je pouze 2 nebo 3 místo 1. Tabulka je výsledkem počítačové simulace autokorelační funkce. Tři délky Barkerových kódů byly jednoduše zahrnuty pro ověření věrohodnosti výsledků. Z tabulky je patrné, že nelze očekávat lepší výsledek než od Barkerova kódu s délkou n = 13.
| Délka kódu n | Úroveň postranního laloku |
ISL (dB) | PSL (dB) | Kódová sekvence |
|---|---|---|---|---|
| 7 | 1 | −9,12 | −16,90 | − + − − + + + |
| 8 | 2 | −6,02 | −12,04 | + − − + − + + + |
| 9 | 2 | −5,25 | −13,06 | − + + − + − + + + |
| 10 | 2 | −5,85 | −13,97 | − + − + − + + − − − |
| 11 | 1 | −10,93 | −20,82 | − + − − + − − − + + + |
| 12 | 2 | −8,57 | −15,56 | + − − + + − + − + + + + |
| 13 | 1 | −11,49 | −22,27 | + − + − + + − − + + + + + |
| 14 | 2 | −7,12 | −16,90 | − + − + − − + − − − − − + + |
| 15 | 2 | −6,89 | −17,50 | − − + + − − − − − + − + − + + |
| 16 | 2 | −6,60 | −18,06 | − + + − + − − − − + + + − + + + |
| 17 | 2 | −6,55 | −18,58 | − − + + + − + + + − + − − + − + + |
| 18 | 2 | −8,12 | −19,08 | − + + − − + − − − − + + + + − + − + |
| 19 | 2 | −6,88 | −19,55 | + − + + − + + + − + + + − − − + + + + |
| 20 | 2 | −7,21 | −20,00 | − + − + − − − + + − − − − − − + + − + + |
| 21 | 2 | −8,12 | −20,41 | + − + + − + − + + + − + + + − − − − − + + |
| 22 | 3 | −7,93 | −17,30 | − − + + + − − + + − + + − + − + − + + + + + |
| 23 | 3 | −7,50 | −17,69 | − + + + − − − + + + + + + − + − + − − + − − + |
| 24 | 3 | −9,03 | −18,06 | − + + − − + − − + − + − + + + + + + + − − − + + |
| 25 | 2 | −8,51 | −21,93 | + − − + − − + − + − + − − − − − − + + + − − + + + |
| 26 | 3 | −8,76 | −18,75 | + − − − + + + − − − − − − − + − + − + + − + + − − + |
| 27 | 3 | −9.93 | −19,08 | − + − − + − + + − + + + − + + + − + + + − − − − + + + |
| 28 | 2 | −8,94 | −19,40 | + − − − + + + + − − − + − − − + − − − + − − + − + − + − |
| 29 | 3 | −8,31 | −19,70 | + − + + − − + − − + − + − + − − − − − − − + + + − − + + + |
| 30 | 3 | −8,82 | −20,00 | + − − − + + − − − + − + − + − − + − − + − − − − − − + + + + |
| 31 | 3 | −8,56 | −20,28 | − + − + − + − − + − − + − − + + − − − + + − − − − − − + + + + |
| 32 | 3 | −8,52 | −20,56 | − − − + + + − + + − − − + + − + − − + + + − + + + + + + − − + + |
| 33 | 3 | −9,30 | −20,82 | − + + − − + + − − + − + − + − + − − + − + + − − − − + + + + + + + |
| 34 | 3 | −9,49 | −21,08 | + + − − + + − − + + + + + + + + + − − − − + + − + − − + − + − + − + |
Tabulka 1: Téměř dokonalé kódy
Úroveň vrcholového postranního laloku (PSL)
Vrcholová úroveň postranního laloku (Peak sidelobe level, PSL) je mírou energie obsažené v největším postranním laloku.[1] informační obsah je, zda tento největší postranní lalok dosáhne takové velikosti, že by jej práh již nemohl potlačit bez větších ztrát cíle. Tato veličina je definována jako poměr energie v největším postranním laloku k energii v hlavním impulzu. Lze ji také určit pomocí napětí měřeného na osciloskopu:
(1)
- S x0 jako úrovní napětí hlavního laloku;
- a xi jako úroveň napětí i-tého postranního laloku.
Integrovaná úroveň postranního laloku (ISL)
Integrovaná úroveň postranních laloků (Integrated sidelobe level, ISL) je mírou energie rozložené v postranních lalocích.[1] Tato veličina je definována jako poměr energie rozložené v postranních lalocích k energii v hlavním impulzu.
(2)
Energie přijímaná jako echo signálu je již ze své podstaty extrémně malá. Pokud musí být větší část této energie potlačena v postranních lalocích, pak jejich energie v hlavním impulsu chybí: to se stává slabším, pokud je postranních laloků příliš mnoho.
Zdroj:
- Hamish Meikle: “Modern Radar Systems“, Artech House on Demand, 2008, ISBN 978-1-59693-242-5 S.421 (online náhled)