Co je to dálková buňka?
Dálková buňka
Obrázek 1: „Early“ a „pozdní buňka“ pro přesné měření vzdálenosti
Dálková buňka
Dálková buňka (vzdálenostní brána) v radaru je elektronický obvod nebo softwarová rutina, která propouští nebo dále zpracovává echo signály pouze v rámci specifického časového okna, aby bylo možné sledovat již zachycené cíle při měření vzdálenosti. Dálkové buňky se používají jak v analogových, tak v moderních digitálních radarových systémech k přesnému měření vzdálenosti a k automatickému sledování cílů na dálku.
Jedná se o časově omezené okno, které je úměrné vzdálenosti objektu. Dálková buňka potlačuje nebo odfiltruje nežádoucí signály (Clutter) tím, že se přijímač aktivuje pouze v případě, že se očekává echo cílového objektu.
Pro přesné sledování cíle se přijímaný signál často rozděluje na „Early Gate“ (časná buňka) a „Late Gate“ (pozdní buňka), aby se poloha cíle určila porovnáním signálů. Je-li například přijímací výkon v „Late Gate“ větší než v „Early Gate“, musí být obě vzdálenostní brány posunuty směrem k „později“, tj. hodnota měření vzdálenosti musí být mírně zvětšena, dokud obě vzdálenostní brány opět neobsahují stejné podíly výkonu.
Touto metodikou se zlepšuje přesnost měření vzdálenosti, protože jinak rozhodující přední hrana signálu echa by mohla být posunuta překrývajícím se šumem. Jelikož přední a zadní hrana jsou šumem ovlivněny přibližně rovnoměrně, je při použití postupu s dálkovými buňkami snížen jeho vliv na měření času a tím i vzdálenosti.