www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radiolokační vysílače

Frankův kód

Délka vysílacího impulsu τ

Obrázek 1: Příklad čtyřfázového Frankova kódu

Délka vysílacího impulsu τ

Obrázek 1: Příklad čtyřfázového Frankova kódu

Frankův kód

Frankův kód je modulační formát s několika fázovými kroky (například s kvadraturním klíčováním s fázovým posunem) pro kompresi impulsů v radarových zařízeních. Frankův kód používá řadu fázových skoků. Má počet prvků N2 a je definován jako:

Φn,k = (2π/N)(n-1)(k-1) (1)

Kde n a k jsou celočíselné prvky od 1 do N. Jeden vysílací impuls o délce τ je rozdělen do N stejně velkých skupin, které zase obsahují N dílčích impulsů. Jejich délka je pak Δτ a jejich celkový počet je N2. V rámci těchto dílčích impulsů je fázová poloha konstantní (vzhledem ke spojitému vlnovému signálu). Frankův kód s N2 dílčími impulsy se také označuje jako N-fázový Frankův kód. Při výpočtu Frankova kódu se 360° plného kruhu rozdělí na N kroků. Základní fázové kroky jsou pak násobky (Δφ) = 360°/N. Pro N-fázový Frankův kód je modulační vzor vytvořen následující základní maticí:

Formel (2) (2)

Každý řádek matice představuje dílčí impulsy skupiny. Každé číslo uvedené v matici se vynásobí základním fázovým posunem Δφ. Pamatujte: Fázový posun větší než 360° lze zmenšit odečtením 360°, aniž by to ovlivnilo průběh.

Například ve Frankově kódu s N = 4 je základní fázový posun definován jako Δφ = 360°/4 = 90°. V technologii je fázový skok o 90° také reprezentován imaginárním číslem j. Fázové skoky kódu jsou tedy definovány pomocí výše uvedené obecné matice (2):

Formel (2) (3)

Tento Frankův kód má tedy délku 16 prvků v následujícím pořadí (viz také obrázek 1 s tímto příkladem):

F16 = { 1 1 1 1 1 j -1 -j 1 -1 1 -1 1 -j -1 j } (4)