www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radar Basics

Intenzita pole

směr šíření

Obrázek 1. Vektory elektromagnetického pole

směr šíření

Obrázek 1. Vektory elektromagnetického pole

Intenzita pole

Pokud ve vodiči teče střídavý proud, vzniká kolem něj elektromagnetické pole. Je-li vodič otevřený a napájen generátorem, může se za určitých podmínek (tzv. podmínek vyzařování) elektromagnetické pole odrážet od konce vodiče a šířit se ve volném prostoru jako elektromagnetická vlna (viz kapitola „Radarové antény“).

Vzhledem k duální povaze elektromagnetického pole je pro popis jeho intenzity nutné znát jeho elektrickou a magnetickou sílu. Někdy se v podobném kontextu používají také pojmy intenzita elektrického pole a intenzita magnetického pole. Obě složky celkového elektromagnetického pole jsou kmitající vektory, jejichž vzájemná orientace je pevně definována v prostoru (obr. 1). Zde E znamená vektor intenzity magnetického pole a H vektor intenzity magnetického pole. Hustotu výkonu neboli energii za jednotku času přenášenou elektromagnetickou vlnou popisuje Poyntingův vektor označovaný symbolem S. Pro šířící se harmonickou elektromagnetickou vlnu bude Poyntingův vektor kmitavý a vždy orientovaný ve směru šíření vlny.

Poyntingův vektor je definován jako vektorový součin vektorů elektrické intenzity E a magnetické intenzity H:

je vektor intenzity elektrického pole [V/m];
je vektor intenzity magnetického pole [A/m];
Poyntingův vektor, [VA/m²];
je vektor intenzity elektrického pole [V/m];
je vektor intenzity magnetického pole [A/m];
Poyntingův vektor, [VA/m²];

Jak je patrné z výše uvedeného vzorce, měrnou jednotkou Poyntingova vektoru je VA/m², tj. výkon (nebo energie za jednotku času) na jednotku plochy!

Obrázek 2: Hustota výkonu nesměrového pole vysílače klesá s rozšiřující se geometrií šíření.

Obrázek 2: Hustota výkonu nesměrového pole vysílače klesá s rozšiřující se geometrií šíření.

Při vyzařování vysokofrekvenční energie izotropním zářičem se energie šíří všemi směry stejně. Plochy se stejnou hustotou výkonu jsou tedy soustředné koule o ploše ( A= 4π·R² ) kolem zářiče. Stejné množství energie se „rozprostře“ na stále větší plochu koule s rostoucím poloměrem. Z toho vyplývá, že hustota výkonu na povrchu koule klesá s rostoucím poloměrem koule (obr. 2).

Je zřejmé, že pokles hustoty výkonu je úměrný čtverci vzdálenosti mezi vysílačem a pozorovacím bodem. Pokles intenzity složek pole (elektrického E a magnetického H) je úměrný první mocnině vzdálenosti, tj. má lineární vztah. Přítomnost jakýchkoli absorpčních látek v dráze šíření pole (déšť, mlha, mraky) způsobuje další snížení hustoty výkonu.