www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radar Basics

Historický přehled

Obrázek 1: Nástěnná malba z technické školy letectva v Kaufbeurenu (Bavorsko).

Nástěnná malba zobrazuje jako scénář z doby kamenné radarové zařízení z roku 1036 pro lokalizaci dinosaurů.

Obrázek 1: Nástěnná malba z technické školy letectva v Kaufbeurenu (Bavorsko).

Historický přehled

Objev a vývoj radarové technologie nelze přičítat jedinému státu ani jediné osobě. Je třeba na ni pohlížet spíše jako na souhrn mnoha vývojových a zdokonalovacích kroků, na nichž se paralelně podíleli vědci několika národů. Přesto se v minulosti objevily významné základní poznatky a důležité vynálezy:

1865 Skotský fyzik James Clerk Maxwell vytvořil teorii elektromagnetického pole, ve které předpověděl existenci elektromagnetického vlnění, šířícího se prostorem rychlostí světla.

1886 Německý fyzik Heinrich Rudolf Hertz začal provádět pokusy s jiskrovým výbojem, při nichž objevil elektromagnetické vlnění, předpovězené Maxwellovou teorií.

1897 Ital Guglielmo Marconi jako první překonává větší vzdálenosti pomocí elektromagnetických vln. Při svých prvních pokusech použil drát připevněný k dřevěné stanové tyči. Z italského názvu pro stanovou tyč l'antenna centrale je odvozeno slovo pro anténu. Dnes je považován za průkopníka bezdrátové komunikace.

1900 Nicola Tesla navrhl, že odraz elektromagnetických vln lze využít k detekci pohybujících se objektů.

1904 Německý inženýr Christian Hülsmeyervynalezne „Telemobiloskop“ pro sledování provozu na vodě. Měří úhly vysílaných elektromagnetických vln z kovového předmětu (lodi) a zpět, je tedy možné vypočítat vzdálenost. Jedná se o první praktický radarový experiment, Hülsmeyer žádá o patent na svůj vynález.

1921 Albert Wallace Hull vynalezl magnetron jako výkonnou vysílací trubici.

1922 Dva elektroinženýři Albert H. Taylor a Leo C. Young z Naval Research Laboratory (USA) poprvé lokalizuje dřevěnou loď.

1930 Lawrence A. Hyland, rovněž z NRL (USA), poprvé lokalizuje letadlo.

1931 William A. S. Butement a P. E. Pollard představili první britský radarový systém na lodi. Jako vysílací a přijímací antény byly použity parabolické antény s rohovými zářiči. Přestože na krátkých vzdálenostech dosáhli dobrých výsledků, práci na tomto projektu přerušili kvůli nedostatečné vládní podpoře.

1933 Rudolph Kühnhold představil rádiové měřicí zařízení založené na sonaru, který vynalezl v roce 1931. Pracoval na vlnové délce 48 cm a měl vysílací výkon přes 40 wattů. Tento test byl použit při vývoji radaru Freya, který se sériově vyráběl od roku 1938.

1935 První praktický test radaru včasné výstrahy (předchůdce „Chain HomeRoberta A. Watsona-Watta a Arnolda F. Wilkinse, který dokázal lokalizovat letadla až do vzdálenosti 10 km.

1936 Vývoj klystronu vývojovými inženýry společnosti General Electric Georgem F. Metcalfem a Williamem C. Hahnem, který se používá jako zesilovač nebo oscilátor.

1939 Dva fyzikové z Birminghamské univerzity v Anglii, John Turton Randall a Henry Albert Howard Boot, vyvinuli lehký, ale výkonný magnetron pro mikrovlnný radar a zabudovali jej do bombardérů B-17. Tím došlo k obratu v ponorkové válce.

1940 Německý inženýr Erich Hüttmann podal 22. března 1940 patent na intrapulsní modulaci a následnou kompresi pulzů. Tento patent (DE768068C) byl uznán a zveřejněn až 10. června 1955.

1940 V USA, Rusku, Německu, Francii a Japonsku jsou vyvíjeny různé radarové systémy.

Pod vlivem všeobecných válečných událostí a rozvoje vzdušných sil do významných výkonných sil zažívá radarová technologie během 2. světové války silný rozvoj a během „studené války” je ve velkém počtu používána podél vnitřní německé hranice.

Po 2. světové válce se radarová technologie začala používat v tzv. mírových aplikacích. Dnes se civilní využití radaru stalo běžnou záležitostí.